Nejvyšším posláním člověka je lidskost, která má být naplňována v bezpodmínečně lidském jednání a službě druhému člověku.
Karel Koch
Na odkaz Dušana Samuela Jurkoviče coby tvůrce moderní československé architektury v oboru lázeňství, zdravotnictví a sociální péče můžeme v kontextu doby nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Zjednodušeně se dá říci, že samostatnou architektonickou tvorbu v uvedené oblasti zahájil Jurkovič ve svých třiatřiceti letech realizací lázeňských staveb v Luhačovicích. Ve zralém věku jedenašedesáti let mohl nahromaděné zkušenosti zúročit při přípravě plánů Kochova sanatoria. V tomto rámci je možno sledovat rozpětí architektova umu, postaveného na úzké spolupráci se dvěma mimořádnými osobnostmi – lékaři. V Luhačovicích s MUDr. Františkem Veselým a o třicet let později s MUDr. Karlem Kochem v Bratislavě. S oběma jej spojovalo přátelství a vzájemná důvěra, sdíleli také životní hodnoty, kulturnost a humanizmus.
Přátelství Dušana Jurkoviče a Karla Kocha se otisklo do podoby budovy sanatoria v Bratislavě, jež Jurkovič pro Kocha vytvořil. Návrh z roku 1928 byl realizován v průběhu následujících dvou let ve svažitém terénu rozrůstající se bratislavské rezidenční čtvrti poblíž historického centra. Architekt a lékař spolupracovali v synergii a při přípravě plánů sanatoria byli v pozici zadavatele a řešitele rovnocennými partnery. Výsledkem bylo nejmodernější soukromé sanatorium v republice. Podstatnou součástí celého komplexu byla i celoročně zelená zahrada. Zeleň a vzrostlé cizokrajné rostliny byly zároveň přítomny i ve sdílených prostorách budovy. Zahrada sanatoria byla opatřena řadou lázeňských prvků včetně bazénu, slunečních lázní a doplněna uměleckými díly. Právě kontakt s přírodou zaujímal v Kochově myšlenkovém světě i lékařské praxi zcela zásadní roli.
Vždyť to není jen pouhá naděje, to je touha po zázraku uzdravení. Jen se podívejte hlouběji do očí nemocného, hned se tam s ní setkáte.
Karel Koch: Lékař Anonymus, 1942